Jay Beck: Milujete hudbu? Milujte svůj sluch!
Určitě znáte ten pocit, kdy přijdete z párty nebo koncertu do tiché
místnosti a najednou si uvědomíte, že s vašima ušima není něco
v pořádku. Píská vám v nich, špatně slyšíte a cítíte se unavení.
Každý to tak máme a bereme to jako samozřejmou daň, kterou si každý
mejdan od nás vezme. Bohužel jen malá část lidí ví, že tato daň
nekončí jen těmi pár hodinami zhoršeného sluchu, ale že s každou párty
se nám zničí nezanedbatelná část sluchových receptorů, které se nám
už nikdy v plné míře neobnoví! A proč to všechno? Zkusme si
odpovědět, kdo z nás by vydržel bez vnímání světa pomocí sluchu? Kdo
z nás by si dokázal představit svět bez hudby? Jestli s touto představou
máte problém jako já, tento článek je směřovaný právě pro vás!
Tak asi dva měsíce zpátky uprostřed vystoupení na jedné akci mě
přepadl docela sžíravý pocit… Došlo mi, že lidi, co tančí přede mnou
s úsměvem na rtech, určitě neví – nebo si aspoň nepřipouští, že
zároveň platí velmi drahou daň za tento zážitek. Že každou minutou
ztrácí část svého sluchu, kterou už nikdy nedostanou zpět. Popravdě,
takto „samozřejmá věc“ mě najednou tak vykolejila, že jsem se po akci
necítil zrovna ve své kůži, protože poslední, co chci, je to, aby moji
posluchači a celkově lidi na párty přicházeli o svůj skvělý sluch.
Lidé kolem mě, kterým jsem se po akci o tom hned zmínil, mě uklidňovali,
že je to každého věc a ať si s tím nedělám hlavu, že je to normální.
Jak ale můžeme brát věc, která nás ničí, za normální, když se proti
ní můžeme velice snadno bránit?!
Teď už asi víte, jaký důvod mě dovedl k tomu, aby vznikl článek,
který právě čtete. A proč se snažím, aby v České republice lidi
v tomto směru prozřeli a pochopili, že sluch si můžeme velice účinně
chránit, aniž by to nějak zásadně poznamenalo náš hudební zážitek a
nebo zevnějšek (žluté pěnové špunty za 2 Kč, trčící z uší, jsou
už dalekou minulostí). Když jsem se byl na prázdniny rozehřát ve Velké
Británii, byl jsem až překvapen, jak je trend nošení chráničů sluchu na
párty zaběhnutý. Občas mi to připadalo až jako módní záležitost a
musím říci, že jestli tohle berou lidi jako módu, pak módu v tomto směru
plně podporuji. Jak je tedy možné, že u nás se toto téma v tak
obrovském rozsahu zanedbává? Určitě by se o tom, kde je chyba, daly napsat
stránky a stránky… Mně ale připadá, že by bylo úplně zbytečné psát
sem nějaké teorie a tak jsem vyšel do terénu a s dětskou zvídavostí jsem
vyzpovídal vás clubbery, partypeople, DJe, producenty, kapely i mamku, která
je denodenně v hlučném vysokofrekvenčním prostředí. (nebojte se, je to
zubařka, pozn. aut.) A co jsem se dozvěděl?
Dostal jsem velmi silný feedback, ve kterém jsem zjistil, že někdo
vidí jedinou užitnou hodnotu špuntů v tom, aby měl klid na učení, nebo
aby mu do uší nenatekla voda. Clubbeři se naprosto jednomyslně shodli, že
špunty používají na párty, když už jsou unavení a musí na někoho
čekat, aby v poklidu vyrelaxovali někde v ústraní parketu. Fakt, že se
nikdo nezmínil o tom, že špunty jsou dobré také k ochraně sluchu před
hlukem na párty a koncertech, mě dostal do kolen. Nabral jsem tedy další
vítr do plachet, hecnul se a jen tak jsem zkusil kontaktovat firmy, které se
ochranou sluchu zabývají. Oslovil jsem je se zvědavostí, jestli jim ještě
jde o dobro lidí. Výsledek mě velmi překvapil!
Ozvala se mi firma Auris Audio, která se kromě jiného věnuje právě
osvětě o riziku hluku a ochraně sluchu na hudebních akcích – vloni
objeli se svým stánkem několik hudebních festivalů. Dostal jsem od Auris
Audio návrh, že mi rádi poskytnou 15 párů moderních a velice kvalitních
chráničů sluchu Alpine PartyPlug jako dárek pro vás do soutěží,
z nichž první byla vyhlášena v mé rádiové show Beckstyle Session a
další bude následovat po zveřejnění tohoto článku.
Po pár facebookových statusech začalo jít do tuhého. Lidi tohle téma
opravdu zaujalo a vznášeli různé dotazy. Chtěl jsem mít jistotu, že
nebudu psát nějaké bludy a poskytnu vám informace, které vám
přinejmenším dopomohou k tomu, abyste věděli, jak „zdravě“ poslouchat
hudbu a jak se na párty chránit proti hluku tím správným způsobem. Spojil
jsem se tedy se specializovaným lékařem MUDr. Jakubem Dršatou, Ph.D.
z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice
Hradec Králové, Univerzity Karlovy v Praze a Lékařské fakulty v Hradci
Králové, který odpověděl přímo na dotazy z terénu od vás –
clubberů, DJů a muzikantů. Tímto chci panu doktorovi za jeho ochotu velice
poděkovat a nyní tedy již slíbený rozhovor na téma:
„OCHRANA SLUCHU NA PáRTY A KONCERTECH“
Sluch je nejdůležitější smyslový systém pro komunikaci. Orgánem
sluchu je ucho, které se rozděluje na vnější, střední a vnitřní.
Funkcí vnějšího a zejména středního ucha je zesílení zvuků a jejich
nasměrování na vnitřní ucho. Místo, kde se proměňuje zvuk na nervové
vzruchy, je Cortiho orgán v hlemýždi vnitřního ucha. V něm se
nacházejí vláskové buňky, které přeměňují zvuk (akustický tlak) na
nervové vzruchy. Ty se šíří dále sluchovým nervem do sluchových center.
Vědomé slyšení a porozumění zvukům se odehrává ve sluchové kůře
mozku. Hluk je jedním z velmi významných příčin nitroušní
nedoslýchavosti. Poškozuje především vláskové buňky vnitřního ucha.
Takto vzniklá nitroušní nedoslýchavost nepředstavuje pouze slabé
slyšení, ale je spojena s dalšími problémy (např. šelest ušní, porucha
porozumění, přecitlivělost na hluk).
Dejme tomu, že jsem návštěvník na halové nebo klubové párty, kde
je hluk např. 110 dB… Jak by návštěvník měl postupovat, aby dodržel
správnou strategii ochrany sluchu s tím, že by chtěl třeba na jednu hodinu
být bez chráničů, protože si chce poslechnout nějakého interpreta
nezkresleně. Je to možné? Je bezpečné si chrániče sluchu např. každou
hodinu vyndat na 10 minut?
Z medicínského hlediska není stanoveno nějaké vodítko, jak přesně
postupovat v hlučném prostředí. V obecné rovině platí, že vystavení
hluku vyššímu 80 dB po dobu více než 1 hodinu se pokládá za
nebezpečné (na této hladině se mimo jiné za běžných okolností aktivuje
třmínkový reflex na ochranu vnitřního ucha). Hluk 110 dB je pro sluch
jednoznačně škodlivý i v krátké expozici, ale individuální citlivost
na poškození sluchu hlukem je velmi variabilní. Prevencí poškození sluchu
je především vyhnutí se hluku, nebo použití odpovídajících chráničů.
Z pracovně-právního hlediska je nutné používat chrániče, pokud hluk
překračuje 80 dB. Při hluku nad 100 dB by měl pracovník v hlučném
provozu používat protihlukovou přilbu (v takovém hluku totiž dochází
k poškození sluchu i kostním vedením). Pro volnočasové aktivity
samozřejmě žádné normy neexistují, z hlediska ochrany sluchu však je
třeba uvažovat stejným způsobem jako při pracovním hluku.
Nevadí nějak dlouhodobé nošení chráničů sluchu v prostoru, kde
je chránič umístěn? Mluvíme například o tomto typu. V praxi: muzikant,
který bude hrát 5× v týdnu a každý večer a bude mít po celou dobu
koncertu v uších tyto chrániče. Nepoškodí to jeho zvukovody?
Nošení chráničů vyplňujících zvukovod po několik hodin by nemělo
zvukovod poškodit, pokud je chránič vyroben z biologicky neškodného
materiálu. Uživatelé sluchadel nosí ušní tvarovky modelované na jejich
zvukovod celý den a případné riziko z poškození zvukovodu (zánětem,
poraněním) nesnižuje prospěch z těchto pomůcek.
Dejme tomu, že jsem na hudební akci. Je nebezpečný „šok“ pro
ucho, když si vyndám po delší době chrániče sluchu a uslyším hlasitou
muziku? Nebo je útlum natolik šetrný, že vyndání chráničů na párty
při hlasitosti cca 110 dB ucho nepoškodí?
Náhlý (explosivní) zvuk je pro ucho škodlivější než zvuk
dlouhodobý. Sejmutí chráničů sluchu by mělo být proto z tohoto pohledu
opatrné. Hlasitost 110 dB je každopádně extrémní a vystavení takovému
hluku je nebezpečné i na minimální dobu.
Říká se, že při přílišném utlumení sluchu je možné ztrácet
rovnováhu a orientaci v prostoru. Hrozí to i při použití „špuntů do
uší“? Existují osoby, které jsou na toto citlivější a mohly by mít
s chrániči sluchu problémy s rovnováhou a orientací při chůzi, na
jevišti nebo pohybu okolo lidí?
Při ztlumení sluchu např. chrániči může dojít ke zhoršení
sluchové prostorové orientace. To může kolidovat s ostatními smyslovými
vstupy pro udržení rovnováhy. Utlumení sluchu ucpáním zvukovodu jinak na
rovnovážné ústrojí nemá žádný vliv. Za běžných okolností není
zdravotní důvod, aby osoby s chrániči sluchu měly rovnovážné potíže
při chůzi (i na jevišti a při pohybu okolo lidí).
Pro poslech hudby při chůzi po městě je lepší investovat do
kvalitních In-Ear sluchátek, která odfiltrují okolní hluk? Berme v úvahu,
že víme, že nejlepší by bylo nemít sluchátka vůbec, ale řešíme
situaci, kdy je to pro někoho životní styl a tudíž nezbytnost. Myslíte,
že jsou In-Ear sluchátka pro tento účel dobrá volba? A jak dlouho byste
doporučil poslouchat denně nebo „v kuse“ muziku při chůzi nebo jiných
činnostech? A při jaké hlasitosti?
Sluchátka utěsňující zvukovod jsou z hlediska škodlivého vlivu na
sluch lepší než sluchátka volně umístěná v ušním vchodu
(netěsnící). U těchto netěsnících sluchátek totiž musí posluchač
nastavit hlasitost tak, aby přehlušil okolní rušivé zvuky z okolí.
U sluchátek utěsňujících zvukovod toto přehlušení není potřebné.
Sluchátka jsou obecně záludná tím, že si do nich můžeme pustit hudbu
hlasitěji, než bychom si dovolili pustit z reproduktorů (nejsme upozorněni
okolím). Poškozující je tedy hluk, nikoliv vlastní sluchátka – ta za
nic nemohou.
Na různých internetových fórech se diskutuje o tom, že In-Ear
sluchátka škodí sluchu více než klasická (náhlavní) sluchátka tím, že
In-Ear „špunty“ jsou blíže ušnímu bubínku a tím, že z utěsněného
zvukovodu nemůže „unikat akustická energie“? Jsou tyto obavy
odůvodněné?
Zvukovodová (In-Ear) sluchátka neškodí, ale jejich ochranný efekt je
menší, tzn. že před extrémním hlukem přesahujícím 100 dB nechrání,
stejně tak nechrání před přenosem hluku kostním vedením. Kvalitní
náhlavní chrániče chrání před kostním vedením více. (Vokřál J.,
Novák I.: Výsledky měření individuálně zhotovených protihlukových
zátkových chráničů sluchu. Otorinolaryngol. 43, 1994, č. 4, s. 234 –
236., pozn. aut.)
Proč jsem po párty citlivý na zvuk?
Pokud je součástí párty poslech příliš hlasité hudby, vzniká
nebezpečí poškození sluchu hlukem. Poškození typicky začíná jako
sluchová únava, tj. přecitlivělost na zvuk, spolu s dočasným zhoršením
sluchu. Pokud vystavení hluku trvá, je velké riziko trvalého, nevratného
poškození.
Co by měl člověk dělat v případě, že ho po poslechu hlasité
hudby bolí hlava nebo ztratí na chvíli sluch? Vím, že už je to extrémní
situace, ale potřebuji lidem nastínit, kam až to může dojít, když na ně
bude dlouhodobě působit silný hluk a jak se chránit nebo jednat
v případě, kdy už k akustickému šoku dojde.
Situace, kdy po poslechu hlasité hudby posluchač ztratí (dočasně či
trvale) sluch, není až tak vzácná. Bohužel se s ní setkáváme v naší
praxi i vícekrát ročně. Pokud člověka postihne taková příhoda, je
potřeba okamžitě opustit hlučné místo, zůstat v klidném (nestresovém)
a především zcela tichém prostředí, a v nejbližší ordinační hodiny
navštívit ušního lékaře (otorinolaryngologa). úkolem odborníka je
zkontrolovat uši a sluch, a zjistí-li se nitroušní (percepční)
nedoslýchavost, je třeba pokusit se ihned o záchranu sluchu léčebnými
prostředky. Pokud se však nitroušní porucha sluchu neupraví do týdne, jsou
další naděje již většinou jen spekulativní a nedoslýchavost zůstává
trvalá a dále již neovlivnitelná. V takovém případě lze nabídnout pro
zlepšení komunikace sluchadlo a jiné sluchové pomůcky.
Odpovědi na dotazy clubberů, DJů a muzikantů laskavě poskytl MUDr.
Jakub Dršata, který je lékařem na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie
hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové (od r. 1996) a odborným
asistentem Lékařské fakulty v Hradci Králové. Atestace absolvoval v ORL a
specializaci ve foniatrii a audiologii (poruchy hlasu, řeči, sluchu a
rovnováhy). Publikační činnost zahrnuje monografii Foniatrie-Hlas (vyd.
Tobiáš, 2011, ISBN 978–80–7311–116–8), 24 publikací, přes
80 přednášek, řešitel grantových projektů, příspěvky do Wikipedie a
na internetu, je popularizátorem ORL oboru v Českém rozhlasu Hradec
Králové.
O 10 párů chráničů sluchu Alpine Party Plug od firmy Auris Audio
můžete aktuálně soutěžit na http://www.techno.cz/index.php
Ptal se Jay Beck v lednu 2012.
foto: archiv
ZDROJ : http://www.techno.cz/index.php
autor: streed

